Chapu, ze se autorka zamysli, proc tomu tak je, ale v tom jejim zamysleni mi chybi to, ze ne vsechny pary muzou otehotnet hned, jak by si to prali. Vubec i v televizi pri ruznych poradech se mluvi o sobectvi mladych, ze nechteji hned deti. Priznam se, ze me takoveto pohledy dost dlouho zranovali. Ja jsem otehotnela az 5 let po svatbe (a to jsem se vdavala az v 26 letech). A nebylo to proto, ze bych driv dite nechtela- proste to neslo. Na otazky ostatnich, proc jeste nemame deti, jsem odpovidala - az pozdeji, jeste si dostuduji tohle, jeste udelam tamhleto. Ale ve skutecnosti studium i dalsi veci byly proste jen proto, abych nemyslela na to, ze to nejde a snazila se presto dat svemu zivotu nejaky smysl. A nemyslim si, ze bych byla jedina. Znam vice paru (manzelstvi), kdy si na prvni dite museli hodne let pockat, jenze kazdy nema silu to druhym vysvetlovat. A pak si o nich muze klidne nekdo myslet, ze jsou divni, kdyz deti nechteji...
Předchozí