Přidat názor k článku Své první dítě bych měla maximálně ve třiceti, i kdybych se měla hádat s tchýní o koupelnu

co považují děti za jediný smysl své existence a podle toho se chovají.

Jsou lidi, co smysl svého života vidí v něčem úplně jiném a chovají se zase podle toho (kamarádíme se se třemi páry, které děti nechtějí mít vůbec a jsou ve věku, kdy už by to nejspíš ani nešlo).

Jsou lidi, co děti chtějí a mít je nemůžou (a trpí tím, že jim neustále někdo šťourá do života a zpovídá je PROČ děti nemají, případně jim dělá kázání na téma že každý NORMÁLNÍ člověk děti chce má, čímž je odsuzuje do role nějakých zrůd).

Jsou lidi, co děti chtějí, ale nepovažují je za JEDINÝ smysl své existence, takže kromě dětí chodí do práce, mají koníčky, kamarády a i když své děti milují a jsou pro ně nejdůležitější, tak nejsou tím jediným, čím se zabývají a tudíž nepřemýšlí o tom, jestli nutně musí dítě porodit před třicátými narozeninami a když jim bude náhodou třicet a tři dny, tak už bude pozdě.

Jsou lidi, co děti chtějí, ale potřebují napřed vyřešit nějakou situaci (manželství probíhající v dětském pokojíčku v nájmu u rodičů je podle mě cesta do pekel, zažila jsem jako dítě, zažila jsem s několika partnery s kterými jsem chodila - jenomže ty jsi to nikdy nezažila, takže si představuješ akorát "hádky s tchýní o koupelnu"). Jsou ženské co by dítě chtěly, ale NEMAJÍ vhodného spolehlivého partnera....

... by mě zajímalo, jeslit bys o tom prvním dítěti před třicítkou hlásala i v případě, že bys bydlela v 2+1 s rozvedenými rodiči, dvěma bráchy a neměla chlapa... fakt bys do takových podmínek měla dítě jako svobodná matka, jen abys splnila limit třicítky?

A ještě považ jedno - svůj plán jsi tedy splnila - ale proč ti tak vadí, že to někteří cítí a zažívají jinak? Přijde ti tohle jako dospělý postoj? Myslíš si, že by děti měly mít takhle nedospělí lidi???