Přidat názor k článku Své první dítě bych měla maximálně ve třiceti, i kdybych se měla hádat s tchýní o koupelnu

Tomu rozumím. Poprve jsem otěhotněla skoro ve dvaceti, byl to šok, alestrašně jsem se těšila. Bohužel jsem potratila, ale vzali jsme se i tak
Kluk se nám narodil "až" dva roky po svatbě. Opět neplánovaný, ale o to víc očekávaný a milovaný. Dnes je mu 15 let. Další dítko už nemáme. Nejde to. Ale upřímně, i kdyby to šlo, kdybych měla jakékoliv dítě plánovat a čekat, až se na "to" budu cítit, tak jsme dodnes bezdětní. Vždycky bych se cítila nedostatečně připravená, nebo jak to popsat. Syn je milovaný, mateřské city mám vyvinuty ažaž, a snad právě proto bych se toho obávala. Kdyby to přišlo, udělám co bude třeba, jak nejlíp a nejzodpovědněji to dovedu, s láskou a radostí, ale sama bych si nikdy netroufla