Přidat názor k článku Své první dítě bych měla maximálně ve třiceti, i kdybych se měla hádat s tchýní o koupelnu

No, žena šla na rodičák, teď je na druhém, naštěstí se nám v obou případech díky převedení na mě podařilo provést 3letou volbu, v rudhém případě už to bylo velmi důležité, protože těch 7 tisíc jde akorát na stejně velkou splátku hypotéky. Vydělávám celou dobu jen já, pracuju ve státním, což oproti představě spoustu lidí není žádná finanční výhra, normální plat, nevíc tabulkový, takže nejen že nám teď John bude ubírat, ale i dřív - žádná možnost jak dostat víc, v soukromé sféře si můžeš říct třeba o přidání, tady to nejde. Ale už od začátku jsme věděli, že s rodiči by to prostě nedělalo dobře. Rok a půl jsme byli v podnájmu 2+1 panelák 6000-6500/měs., takže to pak byla jasná volba, starý dům na vesnici, hypotéka, postupně zvelebujeme. Vždycky to nějak jde. Dříve my mě v životě nenapadlo, že budu schopen něčeho takového, jako si "koupit dům" nebo auto na leasing (podotýkám, že ojeté z bazaru). Nic jsme nezdědili a máme kolem sebe kupodivu dost lidí, kteří prostě něco mají, dům, nebo dokonce dva, takže ho můžou prodat a mít dobrý základ pro nový, nebo si vzít hypotéku jen na opravy, to vždycky žasneme, že to ostatní mají a my nic. Takže - nějak to vždycky jde, chce se to prostě rozhodnout, že to začnete řešit.