Trochu zaprovokuji. Mám dvě dospělé děti, narodily se dva roky po sobě v mých 22 a 23 letech. Teď je mi přes padesát, obě děti mají už své rodiny, jsem trojnásobnou babičkou a nikdy v životě jsem se neměla tak dobře, jako teď. Co děti dostudovaly a založily rodiny, tak se s manželem naplno věnujeme svým koníčkům, chodíme tančit,cestujeme a užíváme si života. Co se týká peněz, v našich letech jsme na profesním vrcholu, víc už pravděpodobně mít nikdy nebudeme, v důchodě to zase půjde rapidně dolů. Také jsme si dobře vědomi toho, že nebude možná dlouho trvat a zákonitě přibudou starosti s rodiči - vidíme to kolem sebe ažaž. Snažíme si tedy užívat života, dokud to jde. Nedovedu si vůbec představit, že bychom měli v našich letech mít ještě nezaopatřené děti.
Předchozí