Přidat názor k článku Své první dítě bych měla maximálně ve třiceti, i kdybych se měla hádat s tchýní o koupelnu

Hanko nezlobte se na mě,ale to co jste napsala svědčí spíš o Vaší primitivnosti.Beru Váš příspěvek řekněme i osobně,protže jsem stará jako vy a dítě jsem měla ve dvaceti.Přesto jsem zvládla výborně dostudovat a udělat i slušnou profesní karieru.Syna jsem taktéž mohla dát na jakýkoli kroužek chtěl.Ono upřimně,tenkrát pro batolata a předškoláky toho moc nebylo.takže se to nedá srovnávat s dneškem.A na základce si mohl vybrat kroužek podle své libosti,má i zájmy finančně náročné,na část si přispívá z kapesného.Nikdy jsme neměla pocit,že by nějak strádal.Naopak často říká,že je super mít mladou mámu,že s ním dělám blbiny,rozumím muzice co poslouchá atd.Nikdy jsme neměla pocit,že bych o něco přišla. Jak v životě,tak i v zaměstnání.Nikdo mi nic zadarmo nedal, na vše jsme si vydělala,uspořila,popřípadě holt pujčila a splácím to.
A že bych někomu záviděla co může dítěti dopřát?Tak to opravdu ne.
Pokud něco závidím,tak to je zdravé dítě,ale to se za peníze koupit nedá.