Připojuji se k názorům, že každý to má jinak a že život nikdy není nalajnovaný a daný jen těmi vnějšími, hmatatelnými rozměry jako je věk, finanční zajištění apod. Já osobně měla děti těsně po třicítce, něco jsme si s manželem užili i předtím, ale kdybychom se znali od dvaceti, tak je situace nejspíš jiná. Osobně spíš držím palce a přeju všem mým nezadaným nebo bezdětným kamarádkám starším třiceti let, aby si k tomu došli a nebo (konečně) potkali správného chlapa, ale jinak je to každého věc. A doba opravdu moc nepodporuje brzké mateřství... Správných cest je spoustu, není vůbec pointa života srovnávat se s ostatními a hledat nějaký ideální průměr. Prostě buď ráda za to co máš
) (třeba z mého pohledu to bydlení ve vlastním, já bydlím u tchyně a tudíž ve vlastním je pouze manžel, to si zas řeším já.. )