Ananto poslouchej dobře, protože tohle je můj už opravdu poslední příspěvek v této (někdy ne moc zdvořílé) diskusi. Nechci sem už chodit, některé hrubé reakce mě už opravdu unavují a vůbec mi začíná připadat, že mě to zbytečně obírá o čas.
Nevím, co myslíš pod pojmem s...lná. Jestli to myslíš jako od doby, kdy jsem plodná, tak to jsem od třinácti let a jak vidíš, počkala jsem si celých deset let.
Jestli to myslíš od doby patnácti let, kdy je pohlavní styk legální, taky vidíš, že jsem ještě nějaký čas počkala.
Jestli to myslíš od plnoletosti, pořád jsem počkala.
Co se týče těch čtyřicetiletých lidí.
Vůbec nemám názor, že jsou špatní. Jenom jsem chtěla vyjádřit, že pro mě jako pro šestadvacetiletou by bylo lepší si popovídat s vrstevnicemi. Čtyřicetileté ženy mi také mají mnoho co předat a pordadit, přecejenom se s vrstevnicemi cítím líp (ty ale žel v okolí nemají děti).
Jestli jsi si četla všechny příspěvky, psala jsem, že mám i koníčky, např. akvaristika.
Mně přijde absolutně v pořádku, pokud se někdo rozhodne nemít děti. Na svůj životní názor má každý právo. Neříkám, že má každý mít děti. Obdivuju kněze, jeptišky, umělce, význačné bezdětné herečky.
Taky chápu ( i když to v mém článku asi tak nevyznělo), když někdo má děti později, protože měl opravdu potíže.
To co jsem opravdu článkem myslela je, že mi není zcela jasné, na co po třicítce čekají zajištěné, vystudované ženy se stálým partnerem a slušně rozjetou kariérou. Samozřejmě, některé páry mají potíže z biologického hlediska, nicméně neplodných párů je pouze deset procent.
Je fakt, že to co jsem tady napsala bylo neomalený, nicméně jsem se už tisíckrát tady omluvila.
Řeknu svůj upřímný názor: možná že jsem neomalená, omezená a já nevím co, ale alespoň tady na diskusi nemluvím jako Ty sprostě.
Předchozí