Přidat názor k článku Dcera měla šťastné dětství...

Přečtěte si knihu
Prosím Tě, mami! aneb Jak nás ovlivnily naše matky?

Prošla jsem si podobným, musela jsem se z toho vyštrachat také sama. Můj taťka byl téměř pohodář, ale matka prudila mě i jeho. Nemůžu jí to moc vyčítat, prošla si velmi těžkým dětstvím. A teď babo raď! Odsuzovat rodiče moc dlouho nemůžeme, i my jako rodiče děláme chyby. Patlat se v tom dlouho není dobré, ale najít si podle nás správný směr a jít jím. Taťka to nevydýchal a zemřel, já onemocněla, matka se dlouo statečně držela a řádila, než přišly i její neduhy, pak z krotla a teď po 60-tce je snad nejvyrovnanější ve svém životě. Mně se vyrovnanost podařilo najít až kolem 30. roku věku, někomu i dřív, někomu později a někdo bude žít ve zmatcích z dětství do smrti. Je to o osobnosti každého z nás a O SCHOPNOSTI NALÉST SEBE SAMA. Jak? Učením se ze života, otevřením očí...