No, přiznám se, nečetla jsem všechny příspěvky, takže možná budu i někoho opakovat... Nevím.
Já se seznámila s hodným chlapem až ve 30. Prostě jsem nějak vybírala spíš gaunery, než potenciální manžely.
Zaplaťbůh jsem do té doby s žádným neotěhotněla. (zas tolik jich nebylo.
) Pak jsem byla v tom snad hned. A ejhle- jen 2 měsíce. Ahned jsme si zkusili, jestli spolu vydržíme taky nějaký to drámo. Vydrželi. Dnes už to beru s nadhledem, po dvou letech se nám přece zadařilo a máme 3letou dceku. Teď jsem těhotná podruhé, rodit budu v 37. A jsem štastná, že mám konečně rodinu, ve které je láska a všecko. (někdy i hádky, ale to sem taky patří).
Moje bývalá spolužačka žije s manželem už 15 let a o děti se snaží celou tu dobu.Marně. Myslím, že kdyby četla tenhle článek, možná by si i poplákla.
A taky mám dost spolužaček, co rodily kolem dvacítky, a jsou rozvedené a nevím nevím, jestli zrovna šťastné, že to "stihly".