Přidat názor k článku Dcera měla šťastné dětství...

Tak to máš štěstí. Já sebevědomí nenašla dosud. A to mi pomalu táhne čtyřicítka. Pořád se ve mě někde skrývá pocit, že když nebudu všechno dělat dokonale, nejlíp a líp než ostatní, jsem špatná a zasloužím si nějaký trest. Vím, že nikdo nemůže být dokonalý, ale ten pocit nelze smazat. Koneckonců, otec mi přímo řekl, když jsem se nedostala na vysokou, že "už ode mě nic nečeká, že klidně můžu jít umývat kravám pr.ele a jemu to bude jedno, protože naštěstí má ještě syna a ten na vysokou půjde" nebo "ať se raději nikdy nevdám, protože s takovou kr.vou žádný chlap nebude šťastný".

Jsem vdaná, mám děti, problémy máme asi jako v každém manželství, které je nemá. Ale pořád jsem se minulosti nezbavila, stále mě pronásleduje, mám strach z lidí...