Přidat názor k článku Dcera měla šťastné dětství...

U nás to bylo stejné... A moje máma si dodnes myslí, že to bylo krásné a že udělala jen to nejlepší. Jsem splachovací a všechno jsem jí odpustila. možná bude někomu útěchou, že dnes mi je podobně jako autorce, 22 a od té doby co mám vlastní domácnost a vdala jsem se jsme s mámou nejlepší kamarádky. Proč jsme se dřív nemohly shodnout a snést v jednom pokoji a dnes se vidíme každý den nebo si dlouze voláme a nemůžeme bez sebe být, na to nemám vysvětlení. na všechno to, co mi dělala zle, na všechny situace kdy mne potopila a ublížila se snažím zapomenout. možná i díky její výchově nemám na to si připustit, že to dělala špatně a ubližovala mi. Dávám vinu sobě, že jsem byla špatná dcera a byla jsem moc hloupá, tak proto jsem byla špatná a dělala všechno špatně.
Ale říkám si, že život je moc krátký na to, abych marnila čas výčitkami a hrabáním se v minulosti. A je fakt, že od doby co nechodím k psychiatrovi je mi mnohem líp :-D