Přidat názor k článku Dcera měla šťastné dětství...

Článek se mi moc líbil. Je napsán velice výstižně a stručně. Myslím, že člověk, který nic takového nezažil, nemůže chápat.
Moji rodiče se rozvedli když mě byl rok. Do 6 let jsem byla u babičky a dědy. Nástupem do první třídy děda zemřel. Od té doby mě začalo peklo na zemi. Dnes mám svoji rodinu, hodného muže. Snažím se ze všech sil, ale jde to velice těžko. Dokud jsem chodila do práce a pracovala na sobě, vše se dalo zvládnout. Nyní jsem sedmý rok na mateřské dovolené. Minimální kontakt s okolím (matky na MD nepočítám). Malá mi šla do první třídy a nějak se to začíná horšit. Asi se mi vybavujou vzpomínky, které jsem v sobě tak dlouho držela. Kdyby někdo zvás měl dobrou zkušenost s nějakým psychologem, který se zabývá přímo tímto (dalo by se říct týráním) a problémovými vztahy v rodině, prosím napište sem kontakt.