Vozila jsem jí s sebou rohlík, protože ona prostě teď hodně jí. (Dřív zase nechtěla jíst vůbec.) A pak se mi začalo stávat, že po mně ten rohlík, co jsem jí vzala s sebou, chtěli u pokladny zaplatit. Tak jsem přešla na variantu, že jí dám ten z obchodu (půlku, druhá je v sáčku pro započítání) a je klid.
Taky jsem zapomněla zdůraznit, že se to netýká nákupů ve stylu "tři položky a jdu", ale pravidelných pondělních nákupů na týden dopředu, což mi zabere cca hodinu. Hodinu vyprávět naštvanému dítěti (rok a půl), že až zaplatíme u poklady, dostane haminu, jsem zvládla jen jednou. Malá celou dobu řvala, vyvlíkala se z popruhů a já nakupovala dvě hodiny místo jedné. A tolik rozčilených pohledů a komentářů jsem v životě před tím neschytala.
Předchozí