Já to pochopila tak, že dítě na stolku sedí
a na vylézání na sedačku se mu můžou sundat boty. Nisméně já si to popravdě u svých dvojek taky moc neumím představit, asi jsem na ně byla hodně tvrdá, ale tohle bych jim taky nedovolila. Popravdě, v jejich věku kolem jednoho roku jsme ani vlakem necestovali. Spíš moc nesouhlasím s tím začátkem článku - srovnání dvou dětí pouze na základě jednoho tzv. "výkladu výchovy" - uzpůsobíme byt dítěti a ono bude zlobit, necháme věco tam, kde jsou a budemem zakazovat a dítě bude hodné - kdyby to bylo takhle jednoduché, tak je to paráda. Ve skutečnosti je tam mnohem více faktorů, jeden z nejdůležitějších je i temperament dítěte, s nímž se rodí, pak i sebezásadovější rodič může prožívat spoustu perných chvil. Zkrátka je to celé mnohem složitější. Ale jinak díky za článěk.