Arsielo - jak to chodí v každé nemocnici, to nevím, každopádně v té poslední, kde jsem byla spokojená, vzali urychleně malého a přemístili ho do vedlejší místnosti /bez dveří/ na takové lůžko, kde měli různé přístroje. Než jsem stačila cokoli, hned se doktor ptal, zda to všechno chci vidět, já chtěla, takže se s tím vším bez problémů přemístili tak, abych těmi dveřmi všechno viděla. Poté okamžitě přišla ke mně dětská sestra a říkala, co, jak a proč dělají, co se stalo apod. Můj manžel stál mezi těmi dveřmi, protože nechtěl nechat samotnou mě ani naše dítě.
Ale - nevím, jak je to jindy, ale já už dopředu věděla, že malý bude mít problém, že není vše OK a tudíž mě ani nenapadlo se dohadovat o dotepávání pupečníku, protože logicky na to nebyl čas.
Já jen - z nějakého kumbálu nic nelovili, vše bylo připraveno dopředu.
Předchozí