tohle znám,myslela jsem si ,že vím co chci a dokážu si to bez problémů prosadit a že mám poučeného partnera,který se za mě postaví..,a taky že pokud je vstřícný personál (a on skutečně byl-ochotný a milý),tak to půjde i bez porodního plánu,
tak jsem porodní plán nenapsala a dopadlo to tak,že jsem nebyla schopná během porodu jasně přemýšlet a už vůbec ne argumentovat..a taky tak,že mi vše pouze oznamovali-teď uděláme amniocentézu..nástřich..atd.(i když jsem to původně nechtěla,tak jsem se v bolestech prostě nevzmohla na odpor ,
a taky tak,že poučený tatínek,byl ze všeho velmi vykulený a jeho podpora se nekonala a taky se proti autoritám na nic nevzmohl a ani si na to nevzpomněl..),
takže to bylo jinak než jsem chtěla-to mi došlo až několik dní po porodu.
a v kontrastu s tím-pacientka která rodila přede mnou se stejným personálem a pak byla se mnou na pokoji(vyprávěli jsme si to dost do podrobna)tak porodní plán měla a na vše se jí ptali dopředu bezmála třikrát,jestli tedy opravdu můžou,
nechápu,proč to nešlo i v mém případě??..mám pocit ,že byli rádi,že to mají ulehčené a nemusejí se ptát a nic dál neřešili(maminka nemá porodní plán,tak jí je to asi jedno,tak se ptát nebudem..)
Předchozí