Přidat názor k článku Obrana proti "černé magii"

Já teda při porodu hlavně nechtěla ať po mě někdo něco chce. Když mi sestřička dala papíry na vyplnění, tak jsem myslela že si ze mě dělá srandu a pak je strčila manželovi prostě do ruky. KDyž pak přišel aŤ je podepíšu, tak jsem zvažovala co je náročnější, jestli to podepsat, nebo muset promluvit a říct mu ať to podepíše za mě, nakonec jsem to podepsala sama. Takže kdyby po mě kdokoliv chtěl o něčem diskutovat nebo se mě na něco ptal tak jsem tak leda byla schopná zavrtět hlavou. Jiný výkon bych nedala, takže všechny diskuze byly marné. Ohledně oxytocinu a píchání vody jsem neměla před prvním porodem takové info, tak jsem to neřešila...no pak to byla síla, křížové bolesti jsem po píchnutí vody a oxytocinu přestala zvládat, tak to možná nebyl tak dobrý nápad, ale upřímně i kdybych měla nastudováno milion věcí tak v okamžiku křížových bolestí a primáře, který mi řekne, že to urychlí porod bych kývla asi na všechno. Navíc těžko říct, jestli bych místo dvanácti neskutečně dlouhých hodin nerodila nakonec třeba dvacet. To je to co mi nikdo neřekne a všechno to budou jen názory!!! U druhého jsem byla v jiné porodnici, tam mi už nic nepíchali a oxytocin nedávali. Ale třeba o klistýr jsem se hlavně u druhého porodu drala sama. Není to nic tak extra nepříjemného a představa že se po... ať už na sále nebo před porodem do kalhot...to teda vážně ne!!!