Tak slovo pacient neznamená nemocný, má jiný význam, jistě to není degradující ani ponižující označení. Platné pravni normy pouzivaji pro osobu, ktera se dostava do styku se zdravotni peci, ruzne pojmy – „nemocný“ v zakone 20/1966, „pojištěnec“ v zakone 48/1997, „pacient“ nebo „dotčená osoba“ v obecnych ustanovenich Umluvy o biomedicine (to je zkrácené znění normy, která samozřejmě není českým zákonem, byť je součástí právního pořádku ČR a tedy právní normou platnou v ČR, je to úmluva podepsaná řadou států v Oviedu a následně doplněna podpisem dodatečných protokolů v Paříži 1997-1998).
Spíše nevhodný je pojem klient, ve starořímském prostředí chráněnec patriciův, ve středověku politický chráněnec, nyní ten kdo si za plat sjednává služby, redy zákazník - např. klient zdravotní pojišťovny.
Pokud by byl zájem o můj názor na volbu označení pacient-klient, lze si přečíst na http://neviditelnypes.lidovky.cz/zdravotnictvi-pacient-nebo-klient-d5y-/p_spolecnost.asp?c=A060430_112121_p_spolecnost_wag
Označením pacient se nesděluje, že jde o někoho nemocného, např. v dětském lékařství je polovina výkonů preventivních, tedy jde o zdravotní péči, týkající se zdravých pacientů.
Předchozí