Zvláštní.
Já vidím několik naprosto jasných věcí.
Když jde všechno samo tak jak má, není nic nepředloženého na požadavku "radši ten proces nenarušovat".
Když jsou dítě a matka v pořádku, není důvod jim bránit v tom, aby byli spolu (no a některým z nás přijde dokonce vhodné - svatá prostoto - aby měla matka možnost maximálního kontaktu i s dítětem, které v pořádku není... protože nemocné nebo nedejbože umírající dítě potřebuje mámu ještě víc než to zdravé).
Ten, kdo nese zodpovědnost za své tělo, je rodička. Za dítě matka (otec).
To jsou věci, které jsou prostě jasné a není to nic proti ničemu, ať se porod vyvine jakkoli. Když se něco pokazí, je jasné, že se to musí řešit. Ne dřív. Když dítě má problém, je jasné, že se to musí řešit. Když nemá, není důvod. Atd.
Jasně, kdo k současné rutině žádné připomínky či požadavky nemá, ten porodnici prostě normálně absolvuje, za odměnu dostane domů to miminko a je spokojenej. Ale prosím, netvrďte, že žádná ženská, zejména prvorodička, nemůže vědět, co vlastně chce. To není pravda.
Porodní plán není plán toho, jak porod bude určitě probíhat. Ale jsou to skutečně vyjádřené věci, co jsou pro rodičku důležité a je to popis řešení situací, ke kterým může (nebo nemusí) dojít.
Předchozí