Přidat názor k článku Maminky, ze zvířátek nešilte!

Zdravím.

Paní v článku mi potvrdila, že se zdravým rozume lze mít pohromadě i zvířátka i děti.

Mám 12ti letou dceru. Poté, co jsme se s manželem rozhodli mít další dítě, jsem postupně během 4 let 4x potratila. Příčin mohlo být hodně a navíc se ve většině případů nedá důvod zjistit.

Když jsem poprvé potratila, měli jsme tehdy jednoho pejska. A protože máme s manželem zvířata moc rádi, postupně přibyl druhý pejsek a 2 kocouři.
Budu umřímná, vynahrazovala jsem si na nich své mateřské touhy. A oni díky tomu jsou nesmírně přátelští a milí. Tato zvířátka jsou ale venku.

Pak můj manžel vážně onemocněl a byl dlouho v nemocnici. Když už byl doma a mimo nebezpečí, pořídila jsem nám pražského krysaříka. Byl úžasný.
Manželova první reakce na něj byla zvláštní. Ty jsi pořád ve stresu a díky němu budeme mít určitě brzy miminko. Do půl roku jsem byla opět těhotná a s hrůzou očekávala, že opět potratím.
To se nestalo a nyní jsem už v pátém měsíci. Samozřejmě dodržuji hygienu, ale s mým parťákem krysaříkem Bobem společně trávíme celé dny. Dokonce mi velmi pomáhá zvládat pubertu naší první dcery a manželův stres, když přijde z práce. Je to takový maličkatý stabilizátor naší rodiny.
A po porodu? Nedovedu si představit dát někoho z nich pryč. Zvlášť když mi tak pomohli. Určitě to nějak zvládnem.

Vzpomínám si, jak moje dcera, když ji byli tak 2 roky krmila střídavě psa a sebe jeho granulemi a dokonce i pískem. S klidným svědomím dnes mohu říci, že téměř vůbec nestonala. Jak říká moje babička, to je taková čistá špína.

Zkrátka bez těchto tvorů by byl náš život nesmírně chudý.