Já jsem chtěla vždycky rodit,,normálně"bez injekcí atd. a nikdy se mi to nepodařilo.Starší syn narozen ve 32.týdnu,po čtyřech dnech v bolestech jsem byla ráda,že mi trochu ulevili.Mladší syn narozen ve 28.týdnu,kdyby nebyl monitor,nezjistilo by se,že miminku selhává srdíčko,ani jsem o tom nepřemýšlela,urychleně císař,vždyť šlo o vteřiny!A já se tak strašně bojím narkózy...A o tom cítění:Moje kamarádka měla těhotenství vpořádku,ale když začla rodit,měla zlý pocit,že to není jak má být,požádala o císaře...Pak jí řekli,že udělala nakonec dobře,malá měla několikrát omotanou pupeční šňůru kolem krku.Já jsem měla od začátku těhotenství špatný ,takový úzkostný pocit,pořád jsem se okřikovala,že je to tím strachem,že zase potratím nebo nedonosím ať se laskavě uklidním.Po porodu zjistili,že mám v sobě infekci,která předčasný porod zřejmě vyvolala.A to jsem jako rizikovka ležela v havířovském špitále pořád a nezjistili nic.Kdyby se to léčilo,mohla jsem třeba v klidu donosit.Ale když malému ve mě přestávalo bít srdce,necítila jsem nic,žádné zlé pocity ,prostě nic.