Ondro,
přečetla jsem si, co napsal pan Klimeš a obávám se, že tu je nejasnost v pojmech. Stěžejní je neoddělovat výchovu sexuální od "výchovy ke vztahům", nebo jak to přesně pan Klimeš nazval. K partnerskému vztahu sex patří a není nutno ho nijak tabuizovat. Dokonce bych řekla, že děti před pubertou některé věci "poberou" snadněji. V pubertě, která ale u některých začíná už v 11 pak potřebují slyšet, že v tom nejsou sami, že to co prožívají, prožívají i jejich vrsatevníci, jen trošku jinak, nebo trošku jindy. Aby 14ti letí poprvé ve svém životě slyšeli o pohlavních orgánech, sexu a dalších souvisejících otázkách , je dle mého pozdě. Ale souhlasím s tím, že největší část sex.výchovy má probíhat v rodině. Ve škole pak spíše "odosobněná", obecná stránka věci. Překvapilo mě, koli 14-15ti letých dívek neví, že např.existují preventivní gynekologické prohlídky, kolik stejně starých kluků neví, kam se obrátit, když budou mít potíže se svými pohl.orgány. Vlastní intimní zážitky dle mého nepatří do hodiny se 30 studenty. Pokud se student chce s něčím intimním svěřit, pak v soukromí....
Pana Klimeše já osobně považuji za trochu staromilského člověka, který vidí svět tak, jak by chtěl, aby vypadal (a nakonec některé jeho představy se mi i líbí) a nebere na vědomí, že realit aje trochu jiná.
Postřeh o vhodném učiteli - s tím souhlasím, navíc když to není samostatný předmět, ale děti se různé info dozvídají v různou dobu.