Simmy, a jak by ses dívala na informaci podanou takto (z hlediska rodiče):
"K sexuálnímu soužití řada lidí přistupuje různě. Jsou lidé, kteří partnery střídají vcelku nezávazně, jsou lidé, kteří mají dokonce i více partnerů najednou. Pak jsou lidé kteří za život vystřídají několik vážných vztahů, a dále jsou lidé, kteří ten svůj "pravý" vztah najdou hned napoprvé a mají za život jen jediného partnera. Někteří lidé se s partnerem "vyspí" prakticky hned, jiní čekají až na bližší poznání a zase další se sexem čekají až do té doby, dokud neuzavřou manželství.
Můj osobní názor je takový, že je dobré partnera nejprve dobře poznat, než si s ním něco "začnu" fyzicky. Z mého hlediska není potřeba čekat až na manželství, ale zcela jistě na pocit, že si s tímto člověkem vzájemně rozumíme, přitahujeme se, že by to zkrátka mohlo být "ono". Měla bych to ale udělat až v okamžiku, kdy to budu skutečně SAMA tak cítit, a neměla bych podléhat jakémukoli nátlaku - ať už ze strany toho člověka, vrstevníků nebo kohokoli jiného.
Měla bych také mít na paměti - ač se to v zamilovanosti může zdát příliš přízemní - že pohlavním stykem si mohu přivodit nejen velice příjemné pocity, ale také závažnou pohlavní chorobu, a v neposlední řadě miminko. Znám toho člověka natolik dobře, že mu věřím, že žádnou chorobou netrpí? Shodneme se na typu antikoncepce? Umím si představit, jak by se zachoval on i já, kdyby nám ta antikoncepce selhala a miminko bylo na cestě?"
Pro mne by zase bylo dogma, kdyby někdo tvrdil mým dětem, že se sexem je nutné čekat až na manželství, ale pokud se někdo rozhodne počkat tak jako Ty s manželem, připadá mi to naprosto v pořádku.
Předchozí