Přidat názor k článku Klidně si sednu s knížkou, i když je doma nepořádek

Tak ona nepíše, kolik času tam děti trávily a jak byly velké, na čemž dost záleží. A samozřejmě na typu dítěte.

Moje zkušenost - starší syn tam šel ve dvou a půl, postupně na čtyři dny v týdnu se spaním. Byl vklidu, moc se mu tam líbilo, dodnes na to rád vzpomíná.

S mladším jsme začali teď, ve dvou letech, moje představa je dvě dopoledne v týdnu a zatím to vypadá,že to nepůjde, nelíbí se mu tam moc. Tak zkusíme ještě pár dní a kdyžtak budu pokračovat s prací po nocích a při odpoledních spáncích. Snad to ještě tak rok vydržím.

Syn chodí do nejmenšího oddělení, kde jsou děti odhadem tak od deseti měsíců a brečí jich tam tak polovina, některé skutečně neutěšitelně. Já tam teda samé spokojené děti a rodiče nepotkávám.

Ale zase teda na druhou stranu - co mají dělat ty matky, které do práce potřebují, ať už z jakýchkoli důvodů a nemají hlídací babičku, tetičku, manžela nebo nemají na chůvu?