Přidat názor k článku Klidně si sednu s knížkou, i když je doma nepořádek

s knížkou a nepořádkem to mám stejně
Já jsem článek nepochopila jako jenoznačnou obhajobu odkládání dětí do jeslí. Autorka ukazuje příklady, jak se dá zkloubit mateřství a profesní dráha. Jsou to příklady, zdaleka ne každá žena může mít malé dítě v práci u sebe.
Z vlastní zkušenosti vím, že ani tříletý rodičák nemusí být profesní sevevražda. Pravda, v mé práci bylo možné, abych byla jednou týdně na půlden byla v práci. Já do too šla cca od troku nebo roku a půl dítěte. Ne že bych to v práci vytrhla, ale neztratila jsem kontakt a jelikož jsem si udělala své bez přímé vazby na práci kolegů, zaměstnavateli to problém nedělalo. A nebyla jsem sama, dělaly to podobně jiné i kolegyně i s dvěma a dokonce třemi dětmi za sebou.

Neboli rozhodně nejsem zastánce celodenního pobytu malého dítěte v jeslích. Problém u nás je malá možnost voby. Bohužel v řadě případů stojí otázka: buď být doma nebo pracovat, zpravidla na plný úvazek. Přitom by mělo být spousta možností mezi tím. Stejně jako péče o předškolní děti není tak vyhrocená jako: buď dítko v jeslích či školce od nevidim do nevidim nebo dítko doma s matkou. A nakonec pracující matka se může svvým dětem klidně věnovat víc než matka, která je doma.

To je to chybí je fexibilita, především flexibilita úvzků a péče o přdškolní děti. Ale někdy chybí možná i flexibilita žen a rodin.