Přidat názor k článku Klidně si sednu s knížkou, i když je doma nepořádek

Do jeslí jsem nechodila, do školky jen pár měsíců. Bydleli jsme u maminčiných rodičů a na krku nás měl ten, kdo byl zrovna doma, někdy to byl o pět let starší stejda. Maminka šla do práce, když mi byly tři měsíce, tak to tenkrát bylo. Od tří let jsme sami běhali po vesnici, klidně jsme šli sami i do lesa, nikdo nám neříkal, že se nemáme bavit s cizími lidmi, po silnici občas projelo auto, tak nám tam nebezpečí nehrozilo. (Ale to teď není možné ani na vesnici. I tam je to teď samé auto. Devianti jsou taky mobilnější.) To jsou ty kořeny, o kterých se mluví? Jak moc se asi starala o dítě matka, která musela obstarat hospodářství a pracovala na poli? Být v domácnosti znamenalo hodně v ní pracovat, neměl každý služku, bonu, kočího. I manželky obchodníků se staraly o domácnost a občas vypomáhaly v krámě. Neidealizujme si dávné časy.