"Velmi mě to diskvalifikovalo ze zákaznických konzultací - brečící dítě v pozadí zákazníci nedali. A to byli západoevropané.
Kdyby si váš kolega při rozhovoru s vámi telefonoval s někým jiným nebo u toho psal mail ( je to v podstatě stejné jako rozhovor z koberce s chrastítkem) nadšení byste nebyli."
Nemyslím si, že by západoevropané byli nějací propagátoři nevydělování žen a dětí z veřejného života, spíš naopak.
To srovnání s kolegou komunikujícím na dvě strany kulhá, není to totéž. Navíc třeba podstatou mé práce je komunikace a je běžné, že lidi komunikují mnoha směry zároveň a zvládají velké množství podnětů najednou.
Jsem strašně ráda, že většina mých kolegů dokáže zacílit na OBSAH konverzace a nelpět na FORMĚ. Jsou to prostě vzdělaní, flexibilní a tolerantní lidé.
Odsuzovat kojení před lidmi je šosáctví. Nedávno tu byla zase bouřlivá diskuse o kojení na veřejnosti. Na které si byla straně? A pokud ti nevadí, proč je rozdíl kojící matka v kavárně a v práci? (Nehledě na to, že zákoník práce pamatuje na povinnost zaměstnavatele umožnit kojení)
Jediné, co z tvého příspěvku jednoznačně odsouhlasím, je nemožnost tichého, nepřerušovaného soustředění u PC.