... tohle téma mě zajímá a vždycky se kolem něj rozjede diskuse.
Jsou 4 věci ke kterým se cítím oprávněná něco napsat:
1) chůva: já mám k dětem chůvu už několik let, stále tu stejnou, starší paní, která už vychovala své děti. Za ta léta se z ní stal člen rodiny - taková třetí babička.
2) kariéra: proč tady skoro všichni odsuzujete, když chce žena budovat kariéru. V podstatě na tom nevidím nic špatného,když to vhodně zkloubí s rodinou. Jde přeci o hnotné zabezpečení rodiny a také (pokud není workoholik) tím rozvíjení sama sebe.
3) peníze: jsou prostě třeba a nemyslím, že je úplně nejlepší nechávat 100% vydělávání peněz na muži. Oni by měli méně být v práci a více se podílet na chodu rodiny. Což ale znamená, že v práci musí být částečně také žena.
4) jak to bylo dřív? V časech našich babiček - hodně dětí, rodiče moc pracovali, děti musely často také pracovat a sourozenci se starali o sebe navzájem. V časech mých rodičů - téměř žádné rodičovské příspěvky a proto se muselo brzy zpět do práce - moje maminka třeba v mém roku (hlídal mě děděček, který byl naštěstí v důchodu)
Předchozí