Přidat odpověď

my to tak máme také...bohužel,už hoooodně dlouho se synem. nyní je mu 4,5r,ale od dvou let to tak je neustále. jakmile jsem doma já a manžel,je to většinou děs..syn zlobí, neposlouchá,předvádí se...jak píšeš,klasika,bohužel.
já vidím chybu v tom,že manžel si na něj nikdy neudělal pořádně čas,chodil domů,když už spal nebo když spát za chvíli šel a dělali spolu vesměs jen BLBOSTI,žádné normální pohrání si..moc dobře si pamatuji na to,jak jsem říkala,ať si ho na to nenaučí a dělají spolutaké něco normálního-jako že si budou hrát,prohlídnou knížku nebo tak,ne jen blbinky... no a syn si to pamatuje a také tak k tátovi přistupuje..manžel mi to nevěří,že je to tím..ale podle mě jo,když je dítě odmala na něco zvyklé,těžko si zvykne honem na to,že táta je také přísný a musí se poslouchat,když tu věčinu času není a jak říkám,byl jen na legrácky-samozřejmě občas to není špatné,ale ne stále. někdy je situace lepší,někdy šílená a vznikají mezi námi tím i hádky.
dcerka je zatím malá,tak to se uvidí potom..ale moc změn tady v tom směru nenastalo,bohužel,není čas..

jinak pokud jsou děti se mnou samotné,syn je hodný. někdy své chvilky má,to je jasné,ale nemohu si ztěžovat.