Přidat názor k článku Anketa: Biomanželky a utlačování mužů

Alo,
nastínila jsi problematiku hodně zeširoka, ale já mám trochu jiný názor: ceá staletí byla společnost - přesněji řečeno rodina - udělány tak, že muž živil rodinu a pracoval mimo rodinu za peníze. Mladá dívka šla v dosti útlém věku (cca 10 let) do služby, naučila se všechno, co bude potřebovat jako manželka a matka (tím myslím, že se naučila vykonávat práci, ne sex, aby se nenašel nějaký rejpal), poté byla provdána a starala se o manžela, rodinu a případné služebnictvo jako hospodyně. Ona řídila domácnost a sama v ní pracovala, protože péče o domácnost byla prací na plný úvazek. Nám to už tak nedochází, ale ještě v 50. letech minulého století bylo běžné, že se v zimě dralo, aby doma byly peřiny. Tkaní skončilo někdy za 1.republiky, pak už se látky kupovaly. Praní bylo celodenní těžkou dřinou až do doby, kdy byla provedena elektrifikace a v domácnostech se objevily pračky. Totéž topení v zimě: bylo třeba v lese pořezat dříví, přivézt no domů, nařezat na polínka a naštípat. Uhlí bez dřeva opravdu nechytilo. Elektrické vařiče a sporáky vytlačily sporáky na uhlí na přelomu 50.-60.let minulého století. Do té doby ženy vařily jídlo i v parném létě na kuchyňském sporáku na uhlí. Do r. 1989 se v domácnostech běžně šilo a pletlo oblečení, zavařovalo. Copak se, milé dámy, na tuto dobu nepamatujete? A abych nekřivdla chlapům: na vesnici bylo běžné, že chlapi po práci svépomocí opravovali auta, stavěli domy. Ano, dneska se to už tak nedělá, služby se rozvinuly, ale mají jednu nevýhodu: jsou pro řadu lidí DRAHÉ. Proto je tak velký tlak na výši příjmu, nejen mužů, ale i žen.

II. světová válka, končivší v r. 1945, znamenala velký předěl: v Evropě byla silně zdecimovaná mužská pracovní síla. Byl velký tlak na to, aby do výroby nastoupily ženy. Ty ale nemohly, neměl se kdo starat o domácnost a o děti. To bylo možné až po rozsáhlé elektrifikaci, která byla třeba v ČR dokončena až někdy kolem r. 1950. Pro rejpaly uvádím, že na Západ od našich hranic proběhnul exodus žen do výroby a mimo rodinu za placenou prací taky, ale ne v takové míře jako u nás. Proto bylo třeba zřizovat závodní jídelny. Ne, to opravdu nebyl žádný projev péče o zaměstnance, bez toho by se ženy neuvolnily, protože po příchodu z práce by musely vařit pro celou rodinu na další den. Což znamenalo nejen uvařit, ale také nakoupit. Jídlo v práci pro dospělé a pro děti ve školce a škole znamenalo ulehčení pro ženy, které jim umožnilo dostat se mimo rodinu a prodávat svou práci za peníze. Společnosti jim vybudováním školek a školních družin pomohla i v péči o děti. Ženy se chopily příležitosti a plně ji pro sebe využily. A co si budeme namlouvat, obě pohlaví jsou navzájem nezastupitelná POUZE ve výrobě dítek a v kojení. Chlap dítě neporodí, i kdyby stokrát chtěl, a nenakojí, i kdyby měl prsa jako balóny. OSTATNÍ práce kolem domácnosti jsou plně zastupitelné!!! A to je právě to, co dodneška mnozí chlapi nepochopili. Oni by sice chtěli mít navařeno, naklizeno a opečované děti, ale kdo to má udělat, když ne chlap a ženská spolu? Domácnost je OBOU, je společná, takže wo co go? Že žena zůstává na tzv. mateřské dovolené? Ona by to ale dělat NEMUSELA!!!! Ona dítě porodí a pak - ze zdravotních důvodů, daných biologicky obdobím po porodu - musí po dobu cca 2 měsíců zůstat v klidu. POTÉ JI MŮŽE PLNĚ NAHRADIT CHLAP!!! Žena ale musí dítko kojit. To, že doma s dítětem zůstává žena, je jen a pouze proto, že má před porodem nižší plat!!! Znám totiž i rodiny, kde doma zůstal manžel. Ve VŠECH těchto rodinách to byly výhradně rodiny, kde žena měla vyšší plat než muž.
Já bych také chtěla mít naklizenoa uvařeno, když přijdu z práce. Jenže přijdu domů a MUSÍM uvařit, nikdo jiný to totiž neudělá. Taky bych chtěla být neustále chválena: maminko, to je dobře, že si uvařila, maminko, děkuju za vypranu a vyžehlenou košili...

Jak z toho ven? Jednoduče. Máme to, milé dámy, ve vlastních rukou. MY musíme chlapům ukázat, že chlap, který doma pracuje, je ten, kterého si ženy váží. Že není ostudou, když chlap nakoupí, uvaří nebo jde s dětmi na písek. Nezlobte se, mně je 52 let, v mojí generaci tohle ještě tak běžné nebylo, ale vidím, že chlapi o generaci mladší se nebrání domácímu úklidu, vaření a dalším pracem. Ani oni už totiž nemusí vykonávat těžké chlapské práce: orání pole, kydání hnoje ve chlévě, příprava dřeva na zimu, starost o otop, stavba domu a další.

Milé dámy, je plně na nás, co našim chlapům dovolíme!!!
Máme to plně ve svých rukách!!!!