jj, čím víc mizí vzpomínky na porod, tím víc si říkám "kde se nám tady ty děti mohly vyskytnout
"
No a hlavně jak rostou a projevují víc a víc své "osobnosti", tak mě to dostává jakto že jsem jejich máma
(hlavně ve chvílích kdy reagují skoro stejně jako já v jejich věku.... krev prostě není voda).
oslovení "maminko" jsem fakt snesla v tý porodnici, nebo u gyndaře, jinak mi docela vadí (resp. setkala jsem se s tím že mě tak oslovovala jedna učitelka ve školce kam chodí dcera - a tak jako moc dobře musela znát její jméno, tak mohla znát i moje, ale tím afektovaně laskavým "maminko" mě degradovala do pozice že tam jsem fakt k ničemu, že tam rozhoduje o všem učitelka atd.... s.ala mě s tím dost. Že bych jí odpověděla taky oslovením "maminko" (znám jednu z jejích dcer takže evidentně matkou je), to mě přiznám se nenapadlo - ale budu si to pamatovat pro příště....