V padesáti se dá rozjet činnost po letech, kdy člověk má za sebou svá nekreativnější léta, léta, kdy měl vstřebávat zkušenosti, nabírat informace a věci si ujasňovat? Nevěřím. Má matka nás měla ve dvaceti, sama nic nezažila a potom, co jsme vyrostli, a ona byla "volná" pro rozjetí studií, byznysu, kariéry, koníčků, už měla mysl zavřenou, nevytrénovanou ke kreativitě a adaptaci. A to je to nadprůměrně inteligentní osoba. Dnes (jemi 31)ji musím brát s rezervou pro její omezenost.Zní to krutě, ale já to tak cítím. Asi opravdu nejvíc záleží na stavu mysli. Viděli jste například časosběrný dokument paní Třeštíkové o manželském páru s pěti dětmi po dvaceti letech? Nic nikdy není zaručené.
Předchozí