Přidat názor k článku Jak se dá zvládnout tolik bolesti?

Koho Pán Bůh miluje, na toho ukládá svůj kříž... Viz příběh o Jobovi.
(Krom toho, že slabí ho neunesou.)

Jeden moudrý muž říkal něco v tom smyslu, že "oč víc si odtrpíme tady na Zemi, o to méně potom po smrti" (rozuměj očistec), takže někteří pak půjdou rovnou do nebe.

Z hlediska čisté logiky: Jetliže něčemu nerozumíš, tak to vůbec neznamená, že to nemá smysl.
A) Tvoje mozková (občas i emoční) kapacita to musí být schopna pobrat (není osobní navážka, já bych nedala teorie kvantové fyziky a Hawkingovy novinky jsou taky dost na hraně mé kapacity ap.)
B) V daném čase neznáme všechny okolnosti - sama máš možná tu zkušenost, že něco se "později hodilo", anebo jak se říká "všechno zlé je pro něco dobré" - ocenila´s třeba později, ale v době, kdy se Ti to dělo jsi byla bezmocná, vzteklá, plakala si... smysl to nedáválo. Něco nám "doklapne" nebo se dozvíme v životě později, něco se za našeho života už nestihne - věřící věří, že "to doklapne/pochopí" aneb všechny okolnosti se vyjeví po smrti - na věčnosti.

Možná sama máš zkušenost, že se někdo někdy choval divně, nerozuměla jsi mu, něco chtěl pomoct.... Mělas pocit, že Tě ten člověk až zneužívá v Tvé dobrotě... A pak ses o něm třeba dověděla pár věcí a viděla jsi ho v jiném světle...
Někdo je podivný, stěží se rozumně obleče, stěží zvládne domácnost, je divný v komunikaci... Ale má rodinu, nějak to funguje... A když se vyjeví střípky z jeho dětství, je dost s podivem, jak bravurně to vlastně zvládá (a že není nešťastný, deprivovaný, nežije sám, podivínsky, nic si neudělal, těší se z malých věcí všedního dne....)

S tím příběhem je to podobné - ale vůbec nechci zlehčovat tu hroznou BOLEST nebo hloubku, vůbec nic takového.

A na otázku některých stižených: "Proč se to stalo mně?" ("To přece není spravedlivé!!) - Ne, není. Ale je dobré se zamyslet "A kdyby se to stalo sousedovi, tak by to bylo spravedlivé?"

Nevíme, nerozumíme.
Myslím, že není nad to projevit svou účast skutkem, ach jak mě těšilo číst, že jim lidé nosili jídlo... Materiální, řeklo by se. Avšak TAK PRAKTICKÉ! Moudří to lidé bližní. Neboť těžké je se vůbec najíst...

Hodně sil a lásky všem!