Přidat názor k článku Montessori školička: Přemisťování fazolí lžicí

Nevím, kde berete své informace o waldorfské pedagogice, ale máte je poněkud zkreslené. Pořád opakujete slova "meditace" a "skřítci" a tím ostatním podsouváte, že je to na waldorfu to stěžejní. To mi připadá přesně jako zjednodušené reakce tipu "motessori rovná se hrabání se ve fazolích" Obojí je nesmysl! S waldorfskou pedagogikou mám vlastní zkušenosti - s "meditací" jsem se tam opravdu nesetkala a skřítci patří k pohádkovému a fantazijnímu světu dětí, alespoň já to tak vnímám. Tím ovšem samozřejmě nemohu vyloučit, že někdo třeba bere jejich existenci doslova (a pokud ano, ani mi to nemusí zrovna vadit, nijak mne tím neohrožuje. I tím se člověk učí toleranci).
S podporou individuality se to má asi tak: při vyučování ve škole opravdu všichni dělají totéž ve stejnou dobu (ne tak ve školce - pokud dítě zrovna moc nechce, nikdo ho nenutí). Ovšem nikdo po dětech nechce, aby byly všechny stejné! Ve školce i ve škole se individualita dětí respektuje - počítá se s tím, že někdo se naučí psát/číst/počítat/plést atd. dřív a někdo později. Nedělá se z toho velká přednost, pokud to jde někomu rychleji, ale ani se nedělá problém z toho, že to někomu jde pomalu. A rozdíly se mohou roztáhnout i přes více ročníků! Dcera například dopletla obal na flétnu až ve druhé třídě v prosinci, zatímco některé děti to zvládly ještě během první třídy. A nic se neděje. Rychlejší děti prostě začaly plést něco jiného a dcera v klidu dodělávala ve svém tempu to svoje - aniž by ji kdokoliv dával najevo, že je snad neschopná... To běžná škola opravdu neumožňuje.