Přidat názor k článku Poporodní deprese a perfekcionismus? Překvapivá souvislost

No vidíš, jak jsme různí . Já jsem zase bývalá "perfekcionistka" :-D, která po prvním dítěti málem skákala z okna, měla jsem depresi opravdu krutou, šíleně jsem se bála, že u druhého to bude to samé, ale tam se kupodivu vůbec nic nestalo, bylo to v naprosté pohodě. Postupem času jsem se začala stávat "salámistkou", takže mi mít děti de facto velmi prospělo, žije se mi lépe. Sice jsem u některých věcí stále ještě perfekcionistka, ale když se nezadaří, tak se holt nezadaří a nezblázním se z toho. Nicméně jednu dobu jsme uvažovali o 3tím dítěti a nakonec jsem si to rozmyslela, neboť jsem si řekla, že do třetice to pokoušet nechci. Ta první poporodní deprese fakt byla hustá a dneska si myslím, že kdyby mě to zase chytlo, když už mám doma 2 školáky, že by to bylo dost špatný, zejména pro ně. Takže bych si na jednu stranu 3tí dítě přála, ale ještě jak jsem starší, tak mě jímá běs a hrůza, že by mě to zase "popadlo" a něco bych provedla. Už musím brát ohledy na ty děti co mám a raději budu šťastná máma se svými 2mi dětmi, která už má těžké chvíle za sebou, než to znovu zažít. Bylo to fakt šílený a vůbec jsem si nerozumněla a ani dodnes nechápu,jak jsem se mohla chovat tak iracionálně. Vůbec bych to do sebe neřekla. Od té doby vím a věřím, že mnozí lidé jsou prostě ve vypjatých a extrémních situacích schopni ledacčehos, aniž by to do té doby o sobě tušili. Musím si dávat sama na sebe pozor