V tom máš naprostou pravdu, že pokud to cítím tak já (ať je nebo není otec u porodu např.) tak mě do toho nemá kdo co kecat. Je pravdou, že my jsme byli za exoty, že manžel u porodu nebyl. Korunu tomu dala kamarádka, která tedy odsoudila mě i manžela a dala nám přednášku na téma, že nemůže mít přece manžel "ten pravý" vztah ke své ženě a dítěti, když u toho porodu není, že u nás šlo už o druhé dítě jí jaksi uniklo. Ironií pak bylo, že po jejím (dle ní) jediném správném postupu u porodu manžel byl a bohužel za dva roky ji i dítě opustil a nejeví vůbec žádný zájem. Proto tvrdím, že pokud to má takhle, nemůžu kafrat druhém do toho, když se rozhodne to mít jinak. Myslím, že o tom to je.
Předchozí