V tom případě bych ještě rozšířila to vidění Odenta na Odenta jako partnera v tom úzkém úhlu vnímání, jaký tu má většina z nás - jaký on byl vlastně otec a manžel?
Nemůže se i tohle odrážet v této studii?
Pokládám otázku k zamyšlení. Jakým partnerem a manželem bude asi vědec a člověk, který tolik obětuje své práci? Je vůbec takový člověk schopen pochopit velmi těsné soužití, intimitu a důvěrnost v páru?
Pokud ne, protože to sám nepoznal a poznat vpodstatě nemohl, je celkem pochopitelné, že dojde k závěru, že v určitém okamžiku může mít pocit, že ve slabé chvíli své partnerce spíš překáží, protože důvěrně nezná její potřeby v takové chvíli, porod je nepochybně "slabou chvilkou", kdy se ženě mění vnímání, je zranitelná a spíš očekává vyvrcholení vztahové pomoci a muž se tam místo toho "motá, jak slon v porcelánu".
Předchozí