Sylvo, závidím setkání s takovými ženami vhodnými k porodu
Já prostě udělala zkušenost opačnou, můj muž tam byl a předstíral že není, jen mě držel za ruku, ani nemluvil, ani nekonejšil - v závěru, v 1. DP jsem byla sama.
U druhého nemocničního porodu, byl manželův kamarád, a taky jen mlčel, jen byl a držel mě za ruku.
Ty aktivní a meloucí pantem (i když řekly jen pár vět, mě mluvení někdy děsně vadí) byly vždy ženy
Takže pokud to Odent myslel jako mužský a ženský princip chování, smýšlení a jednání, tak bezezbytku souhlasím. Jen občas se víc "mužsky" chovají ženy než samotní muži
Ale to je fakt jen osobní zkušenost, s teorií rušivého "mužského" elementu souhlasím, ať už je to muž či žena.
Ke svému muži mám občas výhrady, ale nikdo lepší k mému porodu neexistuje, kdo je schopen sdílet, aniž by to měl potřebu verbalizovat či být nějak aktivní. POkud tu potřebu měl, neukájel si ji na mě, ale dělal zatím mě a PA v kuchyni snídani