Markéta - to je snad jedno, kdy se to stalo, ne?
Ale Tvé filosofii rozumím - stát se může cokoli a kdekoli, pochybuje pak každá.
Za mou osobu - nechápu, proč takto riskovat život a zdraví svého dítěte i vlastní - to snad radši vydržím těch pár dní s nepříjemným personálem asi mi to za to prostě stojí - nemyslím na sebe a na to, abych si to "užila" - chci co nejvíc zvýšit šanci na zdravé dítě...
I kdyby mě napumpovali oxytocinem, Dolsinem a nastřihli mě až ke krku, pořád mám v porodnici větší pocit jistoty.