Přidat názor k článku Na výlet i s kočárkem: Žďárské Vrchy - podél Velkého Dářka

Už jsem si myslela, že to je můj starý příspěvek. Já taky kdysi (červenec 1973) obešla v 6. měsíci Velké Dářko (s manželem). Tenkrát jsme tam stanovali, já byla nalehko, na nohou vietnamky - začátek cesty byl dobrý, ale dál to bylo čím dál tím horší - šli jsme podél vody, z pěšiny se stalo rašeliniště, močál, pak husté křoviny (i na ten dřevěný chodník se pamatuju). Setmělo se, baterku jsme neměli, fakt horor. K tomu jsme i bloudili, nakonec jsme to zvládli, stanovali jsme mimo kemp, na kraji lesa (na louce pod silnicí). Tenkrát ovšem kolem Dářka nebyly skoro žádné chaty (viděli jsme jen dvě), všude pustina, nikde nikdo.