Přidat názor k článku Jak se žije mladým vdovám a jejich dětem v Čechách - díl 4.

Když zemřeli rodiče mně, to tu byl ještě hluboký komunismus. Přesto se všechno nechutně táhlo. Sirotčí důchod byl vyměřen asi do dvou měsíců, ale byla na něj poskytnuta záloha. Pohřeb hradila pojišťovna, protože my byli s bráchou nezletilí (14, 16) a bez příjmu, navíc rodiče zemřeli na následky autonehody, kde byl viníkem druhý řidič. Protože byl můj otec mrtvý, dělali všichni všechno pro to, aby byla vina na něj. My se bránili, protože to nebyla pravda a až později jsem se dozvěděla, že bychom pak byli taky finančně dosti citelně kráceni, což jsem ale v nějakých 14 letech opravdu netušila.
Dědictví se táhlo asi 2 roky, plnění pojišťovny skoro 2,5 roku, protože tam se čekalo na soud s druhým řidičem. Fakt je, že i pojišťovna po tu dobu vyplácela zálohy a poté vše vyúčtovala.
Co nám moc pomohlo, byla pomoc ze strany zaměstnavatelů obou rodičů, kteří v sociálních nebo jakých fondech vyštrachali nějaké peníze, pak pomoc národního výboru (dneska obecního úřadu). Brácha jako student střední školy okamžitě dostal sociální stipendium, mně podpořila škola věcným darem za výborné školní výsledky (nějak to museli odúvodnit, a koupili mi tehdy zimní bundu).
Státu a pojišťovně byly nějací sirotci dosti šumák, oni je na krku neměli. Vzala si nás teta, jich bylo 5, dva dospělí, 80-letá babička a dvě děti v našem věku. Babička měla minimální důchod, teta kvůli péči o babičku do práce nechodila a byla doma zadarmo. Na péči o přestárlé příbuzné žádné sociální příspěvky nebyly. Do práce chodil jediný strýc a měl tenkrát 2.100,- Kčs. Protože komunisti si s nějakým životním minimem hlavu nelámali, to stanoveno nebylo, takže nějaké sociální podpory se moc nenosily, užili jsme si těch pár let, než se všechno znormalizovalo, opravdu plnými doušky.

Můžu ale říct, že jsem si pak po přijetí na střední školu vyběhala kdejaká možná stipendia, a ta mi pak umožnila vystudovat střední i vysokou. Je smutné, že stipendia jsme zrušili a chceme zavádět školné. Kdyby před r. 1989 stipendia neexistovala, musela bych jít v 15 rovnou pracovat. Tahle jsem díky stipendiím vystudovala.