Přidat názor k článku Učitelkou jednotřídky v peruánských horách

S tím cestováním souhlas, ale jinak k tomu exportu naší kultury - Indiáni přece v "našem" světě žijí už 500 let! S tím nic nenaděláme, jejich jeidnou šancí je v něm obstát, protože zpátky před Pizarra a Cortése čas neotočíme. Mají dvě možnosti - buď v tom "našem" světě být za slouhy, kteří se v něm nevyznají, nebo ho nejdřív pochopit a pak třeba trochu změnit tím, že dodají něco svého. Ale dodají tu svou kulturu přes evropské nástroje - čtení, psaní, peněžní hospodářství, turismus.
Pochopte konečně, že toho "hezkého" mají romantičtí domorodci všude po světě ve svém vlastním životě hodně málo. To jen my vystresovaní nespokojení Evropané ve slabých chvilkách toužíme po návratu k přírodě, ale domorodcům jde primárně o to se najíst, usnout v teple, odpočinout si aspoň k večeru, neumírat ve čtyřiceti na banální onemocnění jenom proto, že tělo je zhuntované nedostatkem lékařské péče. A toho všeho dosáhnou, pokud oni sami nebo jejich děti dokáží pochoput tu kulturu, ketrí jim vládne - naši západní kulturu.
A ještě ke křesťanstsví - katolíci jsou Indiáni v Peru taky už od 16. století. A nemají s tím problém. Víra jim pomáhá držet jejich život pohromadě, kostel je středobodem vesnice. A k tomu mají nějaké rituály a pověry, které částečně vycházejí z původní tradice a částečně z evropského lidového křesťanství.
"Čistá kultura" neexistuje nikde na světě.