Přidat názor k článku Učitelkou jednotřídky v peruánských horách

Ano i ne. Tím skládáním puzzle a cvičením paměti od ranho věku (říkadly atp., ale i zdánlivě nesmyslným drilem, jako jsou tyhle přírodovědn "zbytečnosti") se dítě připravuje na to, aby mohlo absorbovat rozsáhlé školní vzdělání, trénuje si paměť, vizuální rozlišování a všechno ostatní. Pokud od pěti do dvanácti let dřít na poli a starat se o dobytek a pak se nějakou shodou náhod otevře možnost, aby mohlo chodit do školy, patrně už mu učení půjde dost ztuha - pokud není geniální, což se samozřejmě také může stát.
Nehájím bezhlavě a zaslepeně náš systém výchovy, určitě se v něm najde spousta špatného, ale stejně tak by byla chyba si situaci v takovýchhle zapadlých vesnicích příliš idealizovat. Dítě je jistě rychle připravené na život - ale jen na život v omezeném vesmíru své rodné vesnice, bez možnosti volby.