Přidat názor k článku Jak jsme se rozhodli (ne)vzít si hypotéku

Taky se mi to nějak nezdá. Uznávám, že každý pod pojmem "věnovat se dítěti" vnímá něco jiného. Já například, že s dítětem jdu na procházku, na kolo, brusle...prostě s ním skutečně něco dělám, jiní pod tím vidí, že posadí dítě na pískoviště a jdou kafrat s dalšíma matkama a pak je dost i takových, kteří si lehnou do postele, pustí televizi a dítě musí koukat.
Každopádně my jsme nikdy nic nerekonstruovali, ale kupovala jsem dva domy kvůli střídavce, oba domy byly nové, měly hotovou koupelnu i kuchyň, stačilo se jen nastěhovat. A právě během toho stěhování jsme se synovi z mého pohledu prakticky vůbec nevěnovali a to to trvalo jen dva týdny. Nechápu, jak mohl někdo rekonstruovat celý dům a přitom se věnovat dítěti - moc mi to nesedí. Spíš si to dokážu představit tak, jak tu někdo popisoval - ztrhaní rodiče, kteří pořád pracovali na domě a neměli čas na děti.

Osobně bych takhle žít v žádném případě nechtěla. Ale z autora přímo čiší spokojenost a to mu přeju