Přidat názor k článku Jak jsme se rozhodli (ne)vzít si hypotéku

Ale to jsou přece extrémy, co píšete. Proč si hned vyznačovat děti v kalendáři? Přece je i cesta mezi. Já vidím hlavní nesrovnalost v tom, že Jan musí už kolik let jen pracovat a pracovat, aby žil bez dluhů (za to mu budiž složen hold - za to, bez dluhů). A pravděpodobně ještě plno let pracovat bude. Jenže děti mezitím vyrostou a bude všechno jiné...přijde o to nejhezčí. Tedy podle mého názoru.

A to, že musíte žít skromě jenom na předměstí nebo na vesnici je přece také hloupost. Vždyť nemusíte "plýtvat" penězi ani ve městě. Jak jsem psala výše, manžel vydělává myslím na většinu populace velké peníze. Přesto žijeme v panelákovém 3+1 na malém městečku (10. tis. obyvatel). Máme obyčejné auto (Citroen Berlingo), do kterého se hlavně vleze kočárek a věci pro děti. Mrzí mě, že se tu pořád zaměňují dvě věci: to, že žiji na vesnici neznamená, že jinde nemohu žít v přírodě nebo nemít spokojené děti. I my máme les a řeku za domem. A zadruhé, to, že vydělávám málo neznamená, že žiji skromně. Každý žije tak, aby vyšel. Samozřejmě, dnešní svět se zbláznil a lidé si půjčují na hlouposti, které nepotřebují, ale myslím, že bydlení mezi tyto hlouposti opravdu nepatří.