Přidat názor k článku Ze Slovenska až na konec světa IV

A kdyby maminka Věrušky zemřela a tatínek se znovu oženil, mohla by dědit Věruška jen čtvrtinu té jeho poloviny a nebo nedostat nic. Je to vždycky nejisté. Já nechápu, proč se tatínek nepostavil za obě své dcery. Měla každá dostat polovinu baráku a byl by klid. I maminka chtěla mít dcerku Věrku zabezpečenou.
Též je nefér, že i když do baráku nic nepřinesla, tatínek dal kus své budoucnosti (byla to budoucnost i pro jeho ženu a dcery), maminka dávala práci a svůj čas. To také není málo a není to zcela samozřejmost. Co dával tatínek baráku na Kysucích ?

A jde hodně o pocity, ano každý může naložit se svým majetkem jak chce, ale musí si uvědomit, že může spravedlivě a může nespravedlivě. Byla by nespokojená Anuška, kdyby polovinu baráku tatínek minimálně po smrti babičky přepsal na Věrušku ? Já myslím, že ne.
A byla by spokojená maminka. Vždy je to vůči Věrce nefér. Až by se dědilo po tatínkovi, dostala by ve výsledku menšinový podíl na baráku.

A kdyby to bylo tak, že by maminka Věrky, řekla, že se o Anušku starat nechce, vůbec se o ni nestarala, pak prosím. Postarali se prarodiče a rozdělili majetek takto, ale nikde jsem nevyčetla, že by to tak bylo. Spíše, že to muselo být pro maminku bolestné, když jí babička už Anuška nevrátila, po jejím zotavení.

myslím, že tatínek mohl všechno spravit, nechápu, proč prostě nepřevedl půlku baráku na Věrušku, obě holky by dostaly stejně-proč to neudělal, to je možná i otázka, proč na to maminka naléhala a vnímala to úkorně.