Přidat názor k článku Bonding? Bonding!

Musím souhlasit s tím, že v porodnici nastanou situace, které by při domácím porodu rozhodně NIKDY nenastaly. Nadruhou stranu - kdybych při prvním porodu nabyla v porodnici (absolutně bezproblémové těhotenství), tak tu nejsem ani já, ani dcerka. Také je ovšem pravda, že se dcerka narodila v 10:15 a já ji poprvé uviděla někdy ve 14:30, kdy mě konečně převezli z pooperačního zpět na porodní sál (na šestinedělí bylo plno). Moje prosby na pooperačním nebyly vůbec vysechnuty. Bohužel mi nechtěli ani říct, jestli se mi opravdu narodila dcera a zda je v pořádku. Manžel ke mě taky nesměl.
Druhý porod proběhl za 24 měsíců v jiné porodnici. Normální, přirozenou cestou (bohužel s epidurálem naordinovaným od Dr. - porod se zasekl a vzhledem k zakalené plodové vodě nebylo možné čekat). Hned mi dcerku přiložili na břicho a nechali ji tam dobrých 5minut. Pak ji ošetřili - asi 2 metry ode mě. A až po mém výslovném souhlasu si ji dovolili odnést vedle na vyšetřovnu k odsátí plodové vody z plic.
K prsu jsem si dcerku přiložila sama, až když jsem převlečená ulehla do postele (asi 20 minut po porodu). Bohužel jsem se nebyla prvních 24hodin schopná o dcerku postarat, ale kdykoliv jsem zavolala, tak mi ji donesli.
Tak abych to uavřela - první porod katastofa, druhý porod víceméně super a s negativními zážitky z prvního porodu jsem se srovnala.