Přidat názor k článku Odstraňme tabu smrti miminek z našich nemocnic!

K dotazu (kdyby se někdo potřeboval ohánět před "lékaři" paragrafy): vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 11/1998 Sb. stanoví v § 2 až 4, kdy se dítě považuje za živě narozené, v jakých případech se jedná o narození mrtvého dítěte a jaké situace se posuzují jako potrat. Stejné vymezení pak obsahuje i zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který v § 26 odst. 11 upravuje možnost nakládání pro lékařské potřeby s plodem po potratu a v odst. 12 upravuje nakládání s plodem po potratu, který se nebyl použit pro lékařské potřeby. S miminkem, které váží více než 500 g a po porodu projevuje známky života (tak jako u maminky v článku), tak nesmí lékaři podle zákona zacházet jako s plodem po potratu, a to ani když zemře třeba minutu po porodu. Rodiče mají v takovém případě právo na vydání rodného listu a nárok na vydání tělíčka. Stejně je tomu i u miminka, které má sice méně než 500 g, ale přežije 24 hodin po porodu. Jinak pro úplnost: známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena. Stačí, aby dítě projevovalo jen jednu známku života (např. pohyb končetin).