Přidat názor k článku Maminko, nepij!

Leta jsem pila hodně. Na holku fakt hodně - každej den a velký dávky. Ve společnosti, doma prakticky vůbec. NIKDY se mi nestalo, že bych kvůli tomu nepřišla do práce, na nějakou schůzku, prostě že bych nemohla fungovat.

Pak jsem otěhotněla, od momentu kdy jsem zjistila že jsem v tom jsem se alkoholu nedotkla - klasicky celou dobu těhotenství, kojení. Pak jsem si občas něco dala, ale mnohem míň než dříve (vzadu v hlavě je STOPka - co kdyby s eněco stalo dítěti, byla potřeba jít s ním k lékaři atp.) Pak proběhlo druhé těhotenství.

Momentálně piju jak kdy. Někdy si dám 3 dny v týdnu po sobě 4 dcl vína, jindy týden nic, prostě mě to nenapadne. Ve společnosti prakticky nepiju, nemám potřebu.

Jsem ten typ, který se alkoholikem nikdy nestane, prostě nepiju kvůli pocitu, nebo kvůli osamělosti, nebo abych zahnala chmury... Piju když mám chuť na dobrý víno, nedám si každou značku... těžko se to vysvětluje, ale myslím že to mám jak můj otec - kdyby někdo viděl kolik je schopný vypít, tak si jasně řekne že je alkáč ale on není. Bez problémů alkohol zvládám, není to součát mého života.